Složení pneumatiky

1.Vnitřní vložka. Vrstva vzduchotěsné syntetické pryže.
Nachází se uvnitř pneumatiky a má stejnou funkci jako duše, která se používala u starších typů pneumatik.

2.Vrstva kostry.
Tato kostra se skládá z tenkých textilních vláken, uložených rovnoběžně vedle sebe a zalitých do pryže. Tyto textilní vlákna jsou klíčovou složkou ve struktuře pneumatiky a zajišťují její odolnost proti tlaku. Tkanina jedné automobilové pneumatiky obsahuje asi 1400 vláken, z nichž každé může odolávat síle 15 kg.

3.Patka pláště.
Její úlohou je přenášet točivý moment motoru a brzdění z ráfku pneumatiky až na styčnou plochu pneumatiky s vozovkou.

Patní lana, kterými je patka vyztužena, pomáhají držet pneumatiku na ráfku. Mohou nést zátěž až 1800 kg bez rizika přetržení.

Ohebné pryžové bočnice pomáhají chránit pneumatiku proti nárazům které by mohly poškodit plášť, například proti menším nárazům o obrubníky, výmoly atd. Místo, kde se pneumatika dotýká ráfku, je zpevněno tvrdou gumou.

4.5.Nárazníky.
Zpevněné jemnými, velmi pevnými ocelovými lanky mezi dvěma vrstvami pryže. Tyto 2 vrstvy (někdy jich bývá i větší počet) jsou přilepené k sobě a k ploše běhounu a svírají spolu úhel asi 60º. Ocelová lanka kříží tkaninu pláště a tvoří s ní výztužné trojúhelníky. Tato metoda, která se nazývá triangulace, přispívá k pevnosti koruny.
Tyto nárazníky výztužné vrstvy obemykají pneumatiku po celém jejím obvodu a mají velmi složitou úlohu :
kolem obvodu pneumatiky musí mít dostatečnou pevnost, aby nebyly nataženy odstředivou silou, a tímto způsobem zachovávají průměr pneumatiky za všech podmínek.
Rovněž musí být pevné i v příčném směru, aby odolávaly tlakům a namáhání při změně směru jízdy. Zároveň musí být ve svislém směru dostatečně ohebné, aby "absorbovaly" deformace způsobené nerovnostmi povrchu a jinými překážkami.
Při výrobě těchto vrstev je třeba přilepit ocel k pryži. To je sice velmi obtížné, ale společnosti Michelin se podařilo docílit dokonalé soudržnosti mezi těmito různorodými materiály, což je bezpodmínečným předpokladem úspěchu.

6.Na náraznících leží běhoun. To je vzorkovaná část pneumatiky, která je v kontaktu s vozovkou. V místě kontaktu musí být běhoun schopen odolávat značným tlakům. Směs běhounu musí být schopna uchycení na všech typech povrchu, odolávat opotřebení a obrušování a měla by se co nejméně zahřívat.

7.Vzorek A nyní zbývá pouze vytvarovat vzorek dezénu a všechny výše zmíněné polotovary vulkanizovat do jednoho výsledného produktu, kterým je kompletní pneumatika.

Volba pneumatik a diskových kol

Pneumatiky pro daný typ vozidla určuje vždy výrobce vozidla ve spolupráci s výrobcem pneumatik, přičemž je přípustné používat pneumatiky s vyšší kategorií rychlosti. Při změně pláště za jiný rozměr je třeba dodržet zákonné předpisy, tj. změna musí být zaznamenána v technickém průkazu vozidla.

Optimální jízdní vlastnosti vozidla lze dosáhnout jen s pneumatikami stejného druhu. To znamená, že na vozidle smí být (s výjimkou nouzového dojetí) současně použity jen pneumatiky stejného rozměru a konstrukce, přičemž na téže nápravě smějí být tzv. shodné pneumatiky (tj. pneumatiky stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky). Vzájemná kombinace plášťů různých konstrukcí na vozidle není dovolena. Další podrobnosti viz Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích č. 341/2002 Sb.

V případě zimních pneumatik M+S doporučujeme z bezpečnostních důvodů používat tyto vždy na celém vozidle, nejenom na jedné nápravě. Vzájemnou kombinaci zimních pneumatik s letními lze akceptovat jen v případě, kdy zbytková hloubka drážky zimního dezénu < 4 mm, tj. hranice, kdy zimní pneumatika ztrácí své speciální zimní vlastnosti. 

Montáž pneumatik
Montáži pneumatik je třeba věnovat z bezpečnostních důvodů mimořádnou péči a měl by ji proto provádět jen řádně zaškolený pracovník. Používejte vždy jen disková kola předepsané velikosti, v perfektním technickém stavu, tj. mechanicky nepoškozená, zbavená zbytků rzi a v případě ocelových kol opatřená i ochranným nátěrem.
Namontovanou pneumatiku nahuštěnou na předepsaný provozní tlak je třeba dynamicky vyvážit.

Před montáží nových pneumatik na vozidlo doporučujeme dále zkontrolovat a případně seřídit všechny prvky geometrie podvozku a pokud je to nutné dovyvážit kola přímo na nápravě. Doporučujeme rovněž důsledně dodržovat použití ochranných čepiček ventilů, zejména kovových, které chrání ventil proti vnikání nečistot a následné netěsnosti. Nové pneumatiky (nově protektorované) doporučujeme používat prvních několik set kilometrů jízdy při nižších provozních rychlostech - dojde tak ke stabilizaci povrchu běhounu, což se příznivě projeví vyšší životností pláště.

 

Opotřebení pneumatik
Protože hloubka dezénu pneumatik se v průběhu užívání snižuje, brzdná dráha vozidla zejména na mokré vozovce je podstatně delší. Nebezpečí aquaplaningu (tj. ztráty kontaktu vozidla s vozovkou v důsledku vodního klínu mezi pneumatikou a povrchem vozovky) se proto zvyšuje u pneumatik s malou zbytkovou hloubkou dezénové drážky. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je proto nanejvýš důležité včas vyměnit ojetou pneumatiku za novou, tj. dokud zbytková respektive bezpečnostní hloubka drážky není menší než 1,6 mm.

Úroveň minimální bezpečnostní hloubky drážky signalizují tzv. indikátory opotřebení, což jsou výstupky na dně drážek vysoké rovněž 1 ,6 mm.

Rovnoměrné opotřebení běhounu všech pneumatik na vozidle prodlužuje jejich životnost, zvyšuje tak ekonomiku provozu a přispívá i k vyšší bezpečnosti provozu. Zejména u vozidel s předním náhonem doporučujeme proto záměnu pneumatik z přední nápravy na zadní a naopak v pravidelných intervalech při zachování smyslu otáčení kol.

Poškození pneumatik
Většina poškození pneumatik vzniká v důsledku nesprávného tlaku vzduchu. Proto doporučujeme kontrolovat tlak v pneumatikách každé dva týdny. Při jízdě se tlak v pneumatikách vlivem deformační práce pláště zvýší. Toto je normální fyzikální jev, proto tlak nesmí být za žádných okolností upravován.

Stálý a vyvážený styl jízdy je pro pneumatiky prospěšný. Prudká akcelerace a sportovní způsob jízdy 'brzda-plyn' životnost pneumatik výrazně zkracují. Podobně i extrémní bodové namáhání např. při rychlém najetí na překážku může být příčinou vzniku poškození (často i skrytého) nebo úplného zničení pneumatiky. K tomuto druhu poškození přispívá mimo vysoké rychlosti i přehušťování pneumatik.

Taktéž podhušťování příp. přetěžování vede k rychlejší únavě kostry, intenzivnímu opotřebení běhounu a tedy i k předčasnému vyřazení pláště z provozu.

Stárnutí pneumatik
Stárnutí pneumatik je dlouhodobý proces, ke kterému dochází v důsledku složitých fyzikálně chemických pochodů za přítomnosti kyslíku a ozónu. Negativně ovlivňuje provozní způsobilost plášťů.

Pneumatiky starší 10 let mohou být proto používány jen v případě, že byly již dříve provozovány normálním způsobem. V žádném případě by neměly být používány nejeté pláště po tuto dobu skladované.

Opravy pneumatik
Opravárenství pneumatik je z hlediska bezpečnosti provozu činnost velmi náročná a zodpovědná, proto by ji měl provádět vždy jen specialista.

Vyhláška č. 341/2002 Sb. ukládá, že na plášti musí být všechna poškozená místa trvale opravena. Je proto nepřípustné používat duše do neopraveného bezdušového pláště jako náhradní řešení.

Těsnicí opravárenské spreje nedoporučujeme používat pro trvalé opravy, ale vždy jen na dojetí, stejně jako opravy bez demontáže pláště z ráfku za použití speciálních předvulkanizovaných ucpávek.

Opravy poškození zasahující nárazník nebo kostru je třeba provést metodou vulkanizace za tepla nebo za studena po předchozí podrobné prohlídce a úpravě poškozeného místa pláště. Každá oprava by měla být provedena co možná nejdříve po vzniku poškození, jinak může dojít (zejména u plášťů s ocelovým nárazníkem) k rozšíření poškození nebo i zničení pláště v důsledku vnikajících nečistot a vlhkosti.
Prořezávání plášťů pro osobní automobily je zakázáno.

Skladování pneumatik

Pneumatiky na discích se skladují poskládány na sobě nebo zavěšeny. Pneumatiky bez ráfku se skladují postaveny vedle sebe (viz obrázek). Aby však nedocházelo k deformacím takto uskladněné pneumatiky, doporučuje se cca 1× za 30 dní pneumatiky pootočit. 

Skladování plášťů je třeba provádět v tmavých, suchých a chladných místnostech bez průvanu. Nadměrné vystavování slunci, teplu a průvanu těmto výrobkům škodí a je příčinou předčasného stárnutí, které se projevuje ve formě drobných trhlin na povrchu pryže. Plášť nesmí dále přijít do kontaktu s produkty ropného původu (jako jsou např. oleje, pohonné hmoty, mazadla apod.), které způsobují, že pryž se stává houbovitou a ztrácí své elastické vlastnosti vulkanizátu.

Index nosnosti a kategorie rychlosti

Index nosnosti (LI - Load Index) je číslo určující maximální nosnost pneumatiky při rychlosti určené kategorií rychlosti za daných specifických podmínek.

 

Kategorie Rychlosti (SS - Speed Symbol) je maximální rychlost, při které může pneumatika nést hmotnost určenou indexem nosnosti za daných specifických podmínek. Symbol kategorie rychlosti u pneumatik pro osobní a nákladní automobily je určen velkými písmeny.

Rychlostní symbol	A1	A2	A3	A4	A5	A6	A7	A8	B	C	D	E	F	G	J
Max. km/h	5	10	15	20	25	30	35	40	50	60	65	70	80	90	100
Rychlostní symbol	K	L	M	N	P	Q	R	S	T	H	V	W	Y	ZR
Max. km/h	110	120	130	140	150	160	170	180	190	210	240	270	300	240+

Značení plášťů na bočnici - osobní automobily